Pražská Sparta porazila v zápase Evropské ligy skotské Rangers 1:0, ale pro ostrovní média je hlavním tématem bučení dětských diváků na vyloučeného Glena Kamaru. A znovu se píše o rasismu.
Čistý fotbal už nad tímto přístupem kroutí hlavou. Dostali jsme se snad do stavu, kdy je jakýkoli projev nesympatií vůči černému hráči rasismus? Proč? A bude to podobně třeba při bučení na bílé hráče? Takový David Limberský si zrovna na Letné užil své. Co když byl v hledišti, které na něj bučelo, nějaký fanoušek tmavé pleti? Šlo taky o rasismum? Fotbal je hra plná emocí a v Česku se právě teď fotbalový tým Rangers netěší přízni. Neznamená to však, že je terčem rasismu. Jde o "nenávist". Bez ohledu na barvu pleti.
Dokážeme pochopit, proč je na ostrovech (s jejich koloniální minulostí) tohle téma tak citlivé. Britové si však musí uvědomit, že na rozdíl od nich, Česká republika nikdy nevykořisťovala své kolonie a netyranizovala cizí národy. Proto u nás není pocit viny za dávná příkoří na místě a naše citlivost k tomuto tématu je logicky zcela jiná.
V soutěžích UEFA nosí všechny týmy na dresech nápis RESPECT. A to je přesně to, co Rangers i celým Britským ostrovům momentálně chybí. Především ve vztahu k zemím bývalého východního bloku.